Vír myšlenek versus klidový režim

Co se stane, když se zas “chytíme” do našich neustále vířících myšlenek? (Protože se zas najednou objeví třeba něco – někdo, co – kdo nějak neodpovídá našim očekáváním, představám, hodnocením. A náš mozek na to bleskurychle zareaguje – nabídne nám náš tzv. zvyklostní vzor chování.)

V první řadě se ozvou jasné signály zevnitř nás – začne nám být ne moc fajn a popřípadě ještě hůř a možná i fakt blbě, máme třeba i na krajíčku, zrychlí se dech, možná se až začne točit i svět kolem – vše se jakoby zrychluje a frčí nezadržitelně a vypadá to, že jestli to nějak honem nezastaví či nezastavíme my sami právě teď, tak nás ten “vír” asi vcucne?

No, a když si zas zkusíme “všimnout”, že jsme to právě a jen my, kdo ten “kolotoč myšlenek” rozjíždí, až se točí už skoro moc? (- Tím přemýšlením a vymýšlením a promýšlením řešení dané situace.) “Vyskočit” hned sice úplně nejde – jako to nejde ani z opravdového kolotoče, ale stejně tak jako se po nějaké chvíli ten pouťový zpomalí, až nakonec zastaví, tak i ten “rozjetý” v naší hlavě se dotočí a ztichne nakonec.

Náš vnitřní tzv. “klidový režim” je totiž naším základem, naší podstatou, do které se vždy navzdory všemu znovu a znovu vracíme – tj. nemůžeme jej ani nikdy ztratit.?

A stále se můžeme dívat, co je tu právě teď pro nás, čím se můžeme potěšit, do čeho se nám chce třeba teď pustit a jít do toho – stále je tu pro nás něco v nabídce – spolehlivě vždy – i když se může zdát, že teď tedy opravdu nic, jen samé nedobré, tak přece, když se zkusíme lépe “podívat”, když se třeba jen na vteřinu zklidníme, vítr ustane a objeví se nová čerstvá myšlenka – s pocitem – signálem – “tohle se mi teď chce” – “tohle je prima, příjemné a fajn”.??

A jsme zas plně “napojeni” na tvořivou energii, která námi neustále spolehlivě proudí, (i když ji třeba po dobu té “jízdy” zdánlivě ztrácíme z dohledu), stále nám ukazuje naší cestu – náš další krok – právě teď. ?

Marcela Krejčíková, Mental Well-being Coach